Rotační vyorávač brambor (čert) pracuje na principu velkého kola umístěného v zadní části stroje, které je po svém obvodu opatřeno železnými prsty, resp. packami, jež při otáčivém pohybu kola vyhrabávají brambory ven ze země (fakticky rozmetávají bramborový řádek). Vlastní pohon pracovního stroje je realizován ozubenými kuželovými koly napojenými na zadní ocelová pojezdová kola. Je tedy fakticky poháněn vlastní jízdou stroje po poli. Jeho hlavní nevýhodou je, že zanechává brambory ležet na poli a ty musí být pak sklizeny ručně. Tento způsob sklízení je ale šetrnější ke sklízeným bramborám, protože nedochází k velkému mechanickému poškození hlíz. Jsou ale i názory, že tento systém nemusí být až tak šetrný: „S čertem na vyorávání brambor mám zkušenost takovou, že mi brambory více hnijí, ale záleží, jak prudce lopatky rotují a narážejí do hlíz. Ony se lopatky infikují od hlíz, které jsou napadeny hnilobou a pak pokud naruší lopatkami zdravé hlízy, tak se na ně přenese infekce. Dobré je pak brambory nechat řádně oschnout na sluníčku, aby případné rány zaschly,“ uvádí svoji zkušenost uživatel na diskusním fóru okhelp.cz. Nevýhoda čerta byla, že brambory hodně rozházel a jejich sběr byl pak pomalý. Čerta lze tahat traktorem, koňmi nebo krávami.
Čert se hodí spíše pro zemědělce s menší výměrou polí. Větší výměry polí bývají sklízeny pomocí jiných sklízecích strojů např. různými typy bramborových kombajnů.
Před sto lety si nechal moravskobudějovický kovář Josef Fabeš patentovat jednoduchý vyorávač brambor, takzvaný čert, který byl po 2. světové válce vyvážen do celého světa. Z dnešního pohledu primitivního vyorávač ale znamenal opravdový přelom. V podstatě nikdo neví, proč dostal název čert.
Originál vyorávače od pana Fabeše byl velmi jednoduchý. „Pan Fabeš vymyslel podrývací radlici, kterou se ty brambory vyorají, nadzvednou a to vyorávací kolo rozhazuje tu zem s těma bramborama na větší plochu, ze které se to pak sbírá ručně,“ popsal základní principy ve své době převratného vynálezu nadšenec Alois Bartoš Českému rozhlasu v roce 2017.
Až později se objevili čerti s lepší převodovkou a dokonalejším systémem vyorávání. Vyorávač se v průběhu let dostal i do dalších regionů republiky. Na Pelhřimovsku a Německo-brodsku vznikly ve 20. letech první zámečnické dílny, které vyorávače vyráběly. Jednou z nejslavnějších byla dílna Hana Radila v Želivě. Jeho vyorávače byly promyšlené - měly uzavřenou převodovku s olejovou lázní, později i kuličková ložiska. Největší poptávka po nich byla po válce. V 60. letech čerta vyráběl i Agrostroj Jičín pod označením VBN-1.
I když byl čert překonán, dodnes se používá. Dokonce ho nabízí i firma Vari jako příslušenství ke svým strojům (v inovované podobě). Nese tovární označení NM4-202. „Nejedná se o moderní výdobytek poslední doby, tento stroj jste si mohli zakoupit v 90. letech minulého století. Princip, na kterém zařízení funguje, není vlastně ničím složitý. Vyorávací radlice podebírá bramborový řádek, který je následně oběžným kolem rozmeten do strany. Zemina spadne na zem dříve, rozpadne se na drobné kousky, těžší brambory pak dopadnou na ni a není nutné je z půdy vyhrabávat. Navíc díky tomu, že jsou brambory přemístěny na předchozí řádek, člověk, který vede stroj, ve vyoraných bramborech „netancuje“. Někdo by mohl namítnout, že takto vyorané hlízy jsou otlučené. Proti tomu se však musím tvrdě ohradit. Hrabicové pružiny, které samotný řádek rozmetají, pracují velmi ladně. Navíc jsou osazeny pryžovými hadičkami, aby kontakt s hlízami byl co nejjemnější. O pohon oběžného kola se přes úhlovou převodovku stará řetěz. Ten je poháněn přes speciální poloosu s navařeným řetězovým kolem, která se vkládá na tažnou osu malotraktoru. Pokud se tedy otáčí náprava, otáčí se i oběžné kolo a stroj pracuje,“ uvedl uživatel Ondřej Vrzal a dodal, že nachystat stroj k práci je trošku náročnější a zabere to nějaký ten čas.
Čerta lze zakoupit i jako hračku za pár stovek a připojit k traktorům firmy KOVAP. Taková souprava od českého výrobce je pak vhodná pro děti od tří let.
Fotogalerie
