„Jsme podnik s klasickou zemědělskou prvovýrobou. Hospodaříme zhruba na 4 000 hektarech, z toho většina je orná půda. Největší výměru zaujímá ozimá pšenice s průměrným výnosem kolem 8 tun, potom jarní ječmen a u obou komodit se specializujeme také na produkci osiv. V živočišné výrobě chováme 1 150 dojnic plemene holštýn s průměrnou užitkovostí přes 10 000 kg mléka,“ představil na úvod hlavní zaměření akciové společnosti BONAGRO se sídlem v Blažovicích v okrese Brno-venkov předseda představenstva Ing. Roman Zvěřina.
Z dalších plodin pěstují ozimou řepku, loni například i hořčici na osivo a z poměrně velké plochy každoročně sklízejí cukrovku. Z krmných plodin je to kukuřice, 350 hektarů vojtěšky, trvalých travních porostů je 100 hektarů a přes dvacet hektarů vinic.
Nová žací kombinace Pöttinger již s technologií Pöttinger Sensosafe
Naposledy, v roce 2020, přibyla žací kombinace Pöttinger Novacat A10 RCB Collector vybavená čelní lištou Pöttinger Novacat 301 Alpha Motion RCB Pro, mačkacími válci, příčnými shazovacími pásy a senzorovým asistenčním systémem Pöttinger Sensosafe. Záběr má deset metrů a pracuje v agregaci s traktorem 250 k. Pokud jde o zkušenosti s technikou Pöttinger, v BONAGRO využívají řadu let též dva samosběrací vozy Pöttinger Faro 8000 L a nebo univerzální secí stroj Pöttinger Terrasem C8 Artis, který má za sebou přes deset tisíc zasetých hektarů.
„Prošli jsme si výběrovým řízením pěti značek s různými záběry a parametry strojů. Oslovily nás také preference kolegů z Vysočiny, kde byly všechny ohlasy na stroje Pöttinger kladné. Požadavek našich krmivářů a mechanizátorů zněl poměrně jasně: Chceme shazovací pásy a gumové mačkací válce, ale většina značek tuto kombinaci nedokázala nabídnout. Nakonec jsme vybrali žací kombinaci Pöttinger s novou technologií a opravdu vysokou variabilitou,“ uvedl Ing. Roman Zvěřina a připojil poznámku, že při výběru konfigurace žací kombinace vyvstala debata o ochraně zvěře při sklizni pícnin. V případě stroje Pöttinger se naskytla možnost vybavit ho přídavným zařízením Pöttinger Sensosafe 1000, a to se tamním pěstitelům zalíbilo. Pořízení sice nevyjde levně, ale převratný systém s optickými senzory namontovanými přímo na žacím stroji představuje podle předsedy solidní a opodstatněnou investici.
U nové žací kombinace Pöttinger využívají mačkací válce při každé sklizni. Hmota lépe a rovnoměrně prosychá, což má mimo jiné vliv na výslednou kvalitu krmiva. Shazovací pásy jsou v provozu s ohledem na počasí a množství hmoty, aby sušina pro konzervaci ve vaku byla optimální. Většinu vojtěšky ukládají do vaků, GPS jde do žlabu. Pokud jede žací kombinace bez pásů, jednoduše se jen zvednou a nepracují, nedemontují je. „Když potřebujeme rychlé prosychání, při ranní sklizni necháváme píci rozhozenou na plocho, odpoledne, aby při teplejším počasí nepřesychala, ji dáváme do řádků. Můžeme si vybrat, je to variabilní stroj,“ podotkl Ing. Roman Zvěřina.
Sklizeň podle nejpomalejšího článku
Vakování znamená pomalejší způsob sklizně, než ukládání hmoty do žlabu a stejně tak i s gumovými mačkacími válci a systémem Pöttinger Sensosafe se musí jezdit pomaleji. Právě tahle konfigurace trochu brzdí rychlost sklizně, přestože v BONAGRO zvolili širokozáběrovou žací kombinaci Pöttinger s vysokou výkonností. „Nám to ale nevadí a dokonce vyhovuje. Pracovní rychlost při způsobu naší sklizně není limitující a v postupu prací nás nebrzdí,“ tvrdí předseda.
Optimální pracovní rychlost žací kombinace Pöttinger v prvních sečích, kdy je hodně hmoty a porost ukrývá mladá zvířata, je kolem 8 km/h. Obsluha si již ověřila, že to je tak akorát, aby stačila zastavit po zapípání senzoru. Bude na poli sice déle, ale zachrání zvířata a primárně je sečení podřízené tomu, co jsou schopni zpracovat, přičemž nejslabším článkem je vakovač.
Senzory chrání mláďata divokých zvířat
Nová technologie detekce a ochrany zvěře Pöttinger Sensosafe v porostech trav, vojtěšek a jetelovin bude sloužit řadu let a v součtu by měla zachránit mnoho mláďat. Vepředu je senzorová lišta, která ovládá přední žací lištu Pöttinger, senzory snímají porost asi dva metry před žacím strojem. Je to optická záležitost, kdy infračervené optické senzory rozeznávají odstíny hnědé a citlivost se dá nastavit ve třiceti stupních. Senzory dokáží také rozlišovat mezi srnčetem a jinou překážkou, například hromádkami zeminy. Jakmile senzory zaregistrují hnědý objekt, okamžitě zazní v kabině signál, a protože traktorista není schopen tak rychle zabrzdit, čelní lišta se zvedne automaticky. Toto zajišťují dva tlakové akumulátory, které bleskově uvedou v pohyb zvedací píst. Traktorista zastaví, kousek couvne a musí se jít podívat, zda je před lištou srnče či jiná zvěř, případně musí srnče odnést stranou.
Ochrana zadních bočních žacích lišt Pöttinger je zajištěna trochu odlišně. Senzorové lišty jsou upevněny na ramenech předního závěsu na samostatných sklopných nosnících. Boční žací lišty se automaticky nezvedají. Traktorista má čas po zvukovém signálu zastavit a prohlédnout porost. Senzory na základě barevného spektra vyhodnocují hnědou nebo zelenou barvu. Je to skutečně optický princip, ne detekce tělesné teploty, takže tyto senzory nemají problém jako drony a jiná zařízení s termokamerami.
„Co se týče systému Pöttinger Sensosafe, senzory nějaké záchyty měly. Vyzkoušeli jsme si, že to funguje. I ta nejpokrokovější technologie však není všemocná. Nečekáme záchranu sto procent srnčat, ale pokud se ztráty zmenší řekněme na polovinu nebo na třetinu, tak to za to rozhodně stojí. V minulých letech jsme nic podobného neměli, seče jsme hlásili myslivcům, začínalo se procházením a používaly se různé plašiče zvěře,“ řekl Ing. Roman Zvěřina.
BONAGRO spolupracuje s osmi mysliveckými sdruženími a jejich přístup je podle předsedy různý. Většina myslivců však novou technologii detekce zvěře v porostech uvítala jako vstřícný krok vůči přírodě a ulehčí jim to práci. „Domluvili jsme se, že nám budou nápomocni. V tomto směru počítáme s jejich asistencí, protože na záchyt zvířat je třeba nějak reagovat. Většinou se jedná o srnčata, někdy stačí zpomalit a ono prostě odběhne, ale některá zůstávají při zemi. Pak je to otázka šikovné obsluhy, aby mládě přenesla. Žací kombinace splňuje, co jsme si představovali, navíc s přidanou hodnotou, kterou nám nikdo nedokázal nabídnout. Jsme spokojeni a také jsme rádi, že se účastníme zavádění pokrokové technologie a chceme být aktivní v její podpoře,“ uvedl na závěr Ing. Roman Zvěřina.
Fotogalerie
