V bývalých zemích NDR (východní Německo) se v 60. letech minulého století zrodily první samojízdné žací stroje kombinátu Fortschritt řady E 301, později modely E 302, E 303 (pojezd pomocí variátoru a motory Belarus, u nás pak přestavované na Zetor 8011). Poslední porevoluční model E 304 disponoval hydropojezdem, komfortní klimatizovanou kabinou a motorem John Deere. Tyto stroje byly také velmi oblíbené v tehdejším Československu. K sečení sloužila širokozáběrová bezprstá 5m lišta, či bubnová nebo disková čelní lišta v záběru 3 m od německé firmy Mörtl.
V západním Německu až do roku 1990 nebyly na trhu žádné samojízdné žací stroje. To pokrokové zemědělce a podniky služeb nutilo vyrábět si vlastní samojízdné žací stroje. Při stavbě se nejčastěji používaly vysloužilé samojízdné sklízecí řezačky. Řezačka posloužila jako přepravní nosič širokozáběrových žacích strojů a zdroj výkonu.
Teprve v roce 1996 se společnost Krone pustila do vývoje zcela nového konceptu samojízdného stroje se třemi žacími jednotkami. Označila jej jako BiG M - žací jednotky bylo možné pro přepravu složit. V té době také společnost Deutz-Fahr představila samojízdný Grasliner (později Grasant), který se zaměřil na intenzivní narušení sklízené hmoty lamačem. Dlouho na trhu ale nevydržel, Deutz-Fahr výrobu po pár letech zastavil. I společnost Vicon přišla se samojízdným žacím strojem s pracovním záběrem přes 9 m, nazvala ho RedBull. Vyrobeno ale bylo pouze pár kusů.
Ve stejné době přišel Fortschritt s prototypem širokozáběrového žacího stroje - model 900 – složen byl ze tří lišt s pracovním záběrem 9 m. Projekt byl zastaven po vstupu společnosti Case IH do Fortschrittu (a převzetí skupiny MDW) v druhé polovině 90. let minulého století. Následně se v roce 1996 objevila podobná konstrukce u samojízdného žacího stroje Krone BiG M1 (první generace).
Německá společnost Claas se stala v roce 2003 jedním z největších hráčů na trhu s technikou pro sklizeň pícnin. Nabízela ucelenou řadu strojů. Vrcholem byl samojízdný žací stroj s názvem Cougar. Claas se pravděpodobně chtěl odlišit od dříve známých konceptů. Proto byl stroj osazen pěti žacími lištami s pracovním záběrem 14 m!
Pro čtyři postranní žací lišty byla vyžadována obzvláště sofistikovaná technika skládání tak, aby stroj nepřekročil přípustnou přepravní šířku pro jízdu po silnici. Aby nebyl transport po silnici komplikovaný, byla kabina stroje otočná dozadu. Na silnici tedy Cougar prakticky couval. Tento koncept vytvořil prostor pro sklopení dvou vnějších žacích lišt do stran ve vodorovné poloze. Dvě vnitřní, boční lišty + prostřední čelní lišta – tyto žací lišty vytvořily jednu trojkombinaci (zvaná letadlo).
Boční žací lišty byly pro přepravu složeny svisle. Kontrola záběru pěti žacích lišt při práci vyžadovala od řidiče velkou pozornost. Poloha kabiny poskytovala dobrý výhled, protože mezi přední čelní lištou a dvěma vnějšími lištami ve směru jízdy byla velká vzdálenost. Ovládání při otáčení na souvrati muselo být načasované jak při zvedání, tak při spouštění. Claas to vyřešil jednoduše pomocí sekvenčního řízení - přesné navádění propojené s laserovým pilotem Claas. Otáčení na souvratích a opětovné jednoduché najetí do pracovního záběru usnadňovalo řízení všech kol.
Cougar byl silnou reakcí na konkurenční stroje Krone BiG M. Společnost Krone však měla mnohaleté vedoucí postavení v oblasti výroby techniky na sklizeň pícnin. Když Claas představil Cougar, společnost Krone uvedla na trh již druhou generaci stroje BiG M II. Tyto stroje jsou dodnes u mnoha zemědělců oblíbené. To společnosti Claas ponechalo malý prostor k ekonomickému zamyšlení nad rentabilitou výroby. Výroba stroje Cougar byla ukončena v roce 2011.
Fotogalerie
