„Nakladač KNA-250 byl modernizací předchozí verze KN-250. Jde o největší sériově vyráběný nakladač v Československu. Vznikl na popud armády, která hledala náhradu za sice impozantní a originální, ale také složité a nespolehlivé legendární stroje DOK-M,“ uvádí stránka Československé bagry, jeřáby a nakladače – CS excavators.
Za vývojem nakladače stál Výzkumný ústav stavebních strojů v Brně, poté se stroje vyráběly v podniku ZŤS Stavostroj v Novém Městě nad Metují.
Nakladač KNA-250, přezdívaný kanec nebo káně, se hojně využíval i v zemědělství. Nakladač se vyráběl v době, kdy bylo ČSSR na absolutní špičce ve výrobě hydraulických nakladačů. Zajímavou soupravu na začátku 80. let tvořil KNA-250 s obřím stohařem. Stohař byl speciálně vyvinut pro KNA-250. Stohař však bylo možné po úpravách používat i ve spojení s traktory K-700 A. Tehdy šlo o konstrukčně nejdokonalejší řešení obřího stohaře. Umožňoval stohovat dlouhou, středně řezanou i krátce řezanou slámu. Měl nejlépe vyřešené hydraulické ovládání umožňující nejkratší pracovní cyklus (pod 30 s). Stohař vznikl v JZD Práče.
V sezóně roku 1978: v období od 24. 7. do 20. 8., tedy celkem za 21 pracovních dnů byla uklizena sláma z výměry 2 552 ha. Průměrná denní výkonnost 121,5 ha. Rozdíl mezi jeho teoretickou a praktickou výkonností však byl značný. Tento rozdíl byl způsoben především tehdejší nedostatečnou výkonností sběracích vozů. S obřím stohovačem na kolovém nakladači KNA-250 společně pracovalo 23 sběracích vozů. Sběrací vozy ale výkonnostně nestačily. Linka byla upraveno. Místo traktorových souprav byly použity větší automobilové tahače se sedlovými návěsy.
Obří stohař se skládal ze tří mechanických celků: ramena, vlastní stohovací vidlice a podvozek sloužící k dopravě stohaře po veřejných cestách. Celkové ovládání stohaře bylo zjednodušeno v podstatě na dva pohyby. Zkoušky tehdy ukázaly, že stupeň stlačení slámy je značně vysoký.
Pro posklizňovou manipulaci se slámou sloužila upravená Praga V3S.
