Zaváděním mechanizovaných způsobů těžby dřeva v Československu se postupně měnil i charakter práce lesního dělníka. První z technologií je stromová metoda těžby dříví za využití odvětvovacího stroje a bezúvazkového soustřeďování. Československý odvětvovací stroj OVP 1 byl určen k odvětvování jehličnatých stromů. Maximální otevření odvětvovačích nožů činilo 550 mm a vodících pásů 580 mm. Maximální průměr odvětvovaných stromů v zavětvené části byl 500 mm.
Ve videu je znázorněn pomocí funkčního nákresu i celý postup tehdejší těžby dřeva. Vidět můžeme následující: Technologická příprava pracoviště a celková porostní situace. Bezúvazkové soustřeďování stromů. Postupné odvětvování stromů protahovacím odvětvovacím strojem OVP 1. Uložení odvětvených kmenů na skládku.
K bezúvazkovému soustřeďování byl vhodný LKT 80 přezdívaný jako Lakatoš
Kácení stromů bylo plně mechanizované jedno-mužnými motorovými pilami. K bezúvazkovému soustřeďování a protahování stromů odvětvovačem OVP 1, byl tehdy vhodný speciální lesnický traktor LKT 80 vybavený drapákem na výkyvném rameni TTV 1.6. Jeho dosah za zadní nápravu dosahoval od 1,4 do 3,4 metru. Maximální otočení ramene činilo 24 stupňů na obě strany. Nejmenší průměr uchopeného kmene činil 150 mm a největší rozevření drapáku činilo 1600 mm. Pokácené kmeny se postupně přiblížily k odvětvovacímu stroji OVP 1. Kmen byl drapákem vložen do vodících válců a odvětvovačích nožů. Největší nosnost v závěsném bodě drapáku činila 15 kN.
Rychlost odvětvování byla dána pojezdem traktoru. Kvalita odvětvování protahovacím odvětvovacím strojem OVP 1 odpovídala tehdejší platné normě. Speciální lesnický traktor LKT 80 odjížděl s odvětveným kmenem ke skládce na odvozní místo. Přebytečný klest od odvětvovacího stroje OVP 1 odklízel traktorista drapákem nebo radlicí speciálního lesnického traktoru LKT 80.
Odvětvovací stroj OVP 1 šlo ovládat přímo z nosného traktoru, nebo účelně dálkově pomocí rádia. Motorová stanice VAV 010 byla umístěna v kabině soustřeďovacího traktoru. Jedinými pracovníky odvětvovacího pracoviště byli řidiči soustřeďovacích traktorů.
Kácecí stroj KOCKUMS 880
Druhou z uvedených technologií je těžba dřeva jednoúčelovými nebo několika účelovými těžebními stroji. Kácení zajišťoval kácecí stroj, například KOCKUMS 880. Kácecí hlavice byla umístěna na konci hydraulické ruky, jejíž maximální dosah byl 6 metrů. Ovládání kácecího zařízení bylo hydraulické a umožňovalo kácení stromů libovolně nakloněných. Hydraulický rozvaděč byl umístěn v kabině řidiče. Kabina měla bezpečnostní výztuž, byla odhlučněná a klimatizovaná. Řezací ústrojí bylo řetězové a maximální průměr káceného stromu byl 580 mm.
Celkový postup můžeme vidět ve videu opět na funkčním nákresu: Technologická příprava pracoviště s nasazením kácecího stroje KOCKUMS 880. Odvětvování, případně i krácení s nasazením procesoru. Soustřeďování surových kmenů, případě výřezů vyvážecí soupravou.
Kácecí stroj KOCKUMS 880 uchopil nejprve patu káceného kmene hydraulickými chapadly. Dále odřízl kácený strom a po úplném oddělení paty kmene od pařezu směřoval kmen podle potřeb dalšího zpracování a celkového těžebního postupu. Kácecí stroj obsluhoval jeden pracovník. Průměrný hodinový výkon činil 60 stromů. Kácecí stroj postupoval v pásech širokých 10 až 15 metrů. Práce kácecího stroje byla vysoce produktivní a bezpečná. Pro operátora těžebního stroje KOCKUMS 880 byla však bezpodmínečně nutná předběžná znalost terénních a porostních poměrů, včetně přesně stanového těžebního záměru. Výsledkem práce kácecího stroje byly směrově nakácené stromy, úměrně vysoké pařezy a provozní pořádek na pracovišti.
Pokácené stromy se odvětvovaly, případně i manipulovaly následně nasazenými pojízdnými odvětvovacími, popřípadě i manipulačními stroji takzvanými procesory. Odvětvovací zařízení bylo nožové a manipulaci zařizoval hydraulický nůž, okružní nebo řetězová pila. Na soustředěných pracovištích byly k dispozici maringotky pro pracovníky. Nechyběla vybavená místa první pomoci, dále pojízdná cisterna s pohonnými hmotami i pojízdná opravna.
Harvestor Volvo BM 90
Konečné ústředí technologií znamenalo komplexně mechanizovanou těžbu za využití víceúčelových těžebních strojů, takzvaných harvestorů. Tyto stroje prováděly kácení stromů, jejich odvětvení, příčné přeřezávání, případně i soustřeďování výřezů na odvozní místo. V Československu pracoval mimo jiné i harvestor Volvo BM 90. Základem tohoto stroje byl traktor Volvo B 971 o výkonu 120 kW. Jednou z hlavních částí tohoto stroje byla kácecí hlavice, vysoce pohyblivá ve všech směrech. Byla určena ke kácení kmenů o maximálním průměru 580 mm v místě řezu. Hlavice byla připevněna na hydraulický teleskopický jeřáb o dosahu 10,6 metru a nosnosti 11 500 kN při maximálním vyložení. Při odvětvování byl kmen působením transportních ozubených pásů protahován třemi odvětvovacími noži. Odvětvovací nože měly oblý tvar, bylo je možné ovládat hydraulicky. Tenký konec byl odříznut krátícím nožem. Pohyb celého odvětvovacího a krátícího zařízení byl plynulý a ovládal se z kabiny operátora buď hydraulickým rozvaděčem, nebo automaticky. Podstatou krátícího zařízení byla řetězová pila. Měření délek bylo elektronické, podle předem nastaveného programu.
Na funkčním nákresu ve videu opět můžeme sledovat těžbu dříví víceúčelovými těžebními stroji: Technologická příprava pracoviště a porostní situace. Víceúčelový těžební stroj kácí, odvětvuje a manipuluje. Vyvážecí souprava vyváží vytěženou hmotu na sběrné místo.
Tehdejší těžební stroje byly konstrukčně řešeny pro práci v těžkém i méně únosném terénu. Kácecí hlavice byla současně chapadlem, pomocí něhož bylo možné odříznout kmen a při kácení uložit do předem určeného směru. Po skácení stromu byla pata vložena do odvětvovacího a krátícího zařízení. Strom byl plynule odvětvován a krácen na výřezy, a to automaticky podle předem stanoveného programu. Mezi tím hlavice pokračovala v kácení dalšího stromu. Kácecí hlavice byla pro hlavní řez vybavena řetězovou pilou a pro dořez hydraulickou čelistí ze speciální oceli. Příčné přeřezávání zajišťovala řetězová pila. Kabina řidiče byla opatřena ochranným rámem a byla zvukově izolovaná. Operátor pracoval v příznivém pracovním prostředí.
Ve videu můžeme sledovat celý těžební cyklus v plynulém provedení: Těžební stroj postupuje v pásech širokých 10 až 15 metrů, a to v bezpečné vzdálenosti minimálně 75 metrů od ostatních osob nebo soustřeďovacích prostředků.
Vytěženou hmotu, zkrácenou na výřezy bylo nutno soustředit na odvozní místo. K tomuto účelu byly určeny vyvážecí soupravy vybavené hydraulickou rukou s klepetovým nakladačem. Výřezy se postupně nakládaly do klanicové trakce vyvážecí soupravy. Průměrné množství dřevní hmoty jednoho nákladu činilo 6 plnometrů (m3). Výkonnost vyvážecí soupravy byla závislá na hmotnosti vytěžené hmoty, soustřeďovací vzdálenosti, terénních podmínkách a v neposlední řadě i na technologické přípravě pracoviště. Obdobou soustřeďování dřevních výřezů bylo soustřeďování dřevní hmoty v celých délkách. Vyvážecí souprava byla v tomto případě upravena pro bezúvazkové soustřeďování. Nakládku i vykládku zajišťovala hydraulická ruka s otočným klepetovým nakladačem. Průměrný náklad činil 10 až 12 plnometrů (m3) podle délky soustřeďovaných metrů.
Výsledkem moderních, plně mechanizovaných způsobů těžby, soustřeďování a odvozu dříví tehdy bylo splnění náročných úkolů k zajišťování dřevní suroviny pro potřeby národního hospodářství. Postupným zaváděním těžebních strojů byla i v lesním hospodářství zahájena další vývojová etapa, která byla v plném souladu s dalším rozvojem socialistické společnosti v Československu.
Ve fotogalerii níže se můžete podívat, jak v 70. a 80. letech probíhala mechanizovaná těžba dřeva v Německu. Za pozornost stojí stroje LKT. Omlouváme se za kvalitu videa, video-materiál už něco pamatuje...
Fotogalerie
