Při pěstování plodin, ať už se jedná o obilí nebo například brambory, je hlavním cílem vysoký výnos. Z tohoto důvodu se již od samého počátku snažíme dodávat rostlinám potřebné živiny formou různých postřiků či hnojiv. Mezi nejtradičnější hnojivo patří bez pochyby hnůj – tedy chlévská mrva. Ale je opravdu hnůj, i v dnešní době plné průmyslových hnojiv, stále tak důležitý?
Hnůj se řadí mezi tuhá statková hnojiva. Vzniká jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat. Důležité je podotknout, že v dnešní době se kravíny modernizují, takže nejsou již všechny založeny na podestýlce ze slámy jako dříve, ale jsou v nich využity bezstelivové technologie, díky kterým místo hnoje získáváme jiné cenné organické hnojivo – kejdu.
Hnůj se hromadí a uchovává ve skladovacích prostorech většinou v zemědělských střediscích, často ho ale můžeme zahlédnout na nezpevněném polním hnojišti, které se bude později aplikovat na daný hon. Hnůj by měl být na hnojišti uložen alespoň po dobu 3 měsíců tak, aby byl správně vyzrálý.
Hnůj se používá ve velkém množství v poměru s plochou, na kterou se aplikuje. Důvod je jednoduchý. Koncentrace živin je nízká, obsahuje 75 – 80 % vody, proto ho mimo jiné označujeme také jako objemové hnojivo. Dále obsahuje 20 – 25 % sušiny, z čehož tvoří přibližně 16 – 18 % sušina z organických látek. V té je uloženo mnoho důležitých prvků, kterými jsou dusík, fosfor, draslík či vápník, vyskytující se především ve formě oxidů. V sušině se objevují i další významné látky zvyšující půdní úrodnost – ty není možné nijak jinak nahradit. Patří mezi ně celulóza, bílkoviny, aminokyseliny či sacharidy.
Půdě hnojením vracíme velkou část živin, která z ní byla odebrána při sklizni minulého porostu. Půdě dodáváme kvalitní organický materiál, který je nezbytný pro zachování půdní úrodnosti. Proto má hnůj pro pěstitele zcela nenahraditelnou úlohu.
Benefitů, které toto organické hnojivo nabízí, je celá řada. Půda nabývá schopnosti absorbovat více vody, díky čemuž jsou plodiny více odolné během suchých období. Hnojením také nedodáváme živiny pouze rostlinám, ale i mikroorganismům, které v půdě žijí. Ty mají pak pozitivní vliv na biologickou činnost půdy.
Ne každé plodině vyhovuje hnojení chlévskou mrvou v prvním sledu, ale jsou naopak specifické plodiny, které je vhodné set či sázet v prvním roce po hnojení právě hnojem. Jedná se především o okopaniny, kukuřici a olejniny. Pro každou plodinu je vhodná jiná dávka hnoje. U obilovin je to cca 20 t/ha, u okopanin 30 – 35 t/ha, u jednoletých pícnin a olejnin 25 – 30 t/ha a u zelenin kolem 40 t/ha.
Při samotné aplikaci se musí dodržovat různá pravidla. Hnojiva nesmí znečistit povrchovou vodu či sousední pozemky. Pro samotnou aplikaci se využívají rozmetadla hnojiv a je nutné dbát na to, aby byl hnůj na pozemek aplikován rovnoměrně. Měl by být do půdy zapraven co nejdříve tak, aby nedocházelo ke ztrátám hnojivé hodnoty a dusíku, nejpozději však do 48 hodin.
Fotogalerie
