Agronom Ing. Josef Čejka na úvod uvedl, že se v ZD Dolní Újezd naučili dělit pozemky v mapové aplikaci GIS přesně na násobky záběru postřikovače používaného v družstvu. Tím se zvýšila přesnost aplikace kapalných látek a zjednodušila organizace práce.
Zároveň agronom uvedl problém, se nímž se družstvo aktuálně potýká. Když v družstvu rozdělili pozemek na dvě části a začali na každé z nich pěstovat jinou plodinu, začali u postřikovače během větrných dní vypínat jeho krajní trysky, aby nedošlo ke spálení sousedního porostu. Jenže v pásu půdy pod krajní tryskou se začal objevovat ve velkém pcháč. Pcháče se objevují i na pozemcích, kde se změnila orientace zpracování půdy. Tlak pcháčů a jiných vytrvalých plevelů ve zdejší oblasti je podle agronoma ohromný a bude muset proti nim zakročit postřikovač. Celoplošné zpracování půdy na podzim v družstvu nepraktikují.
ZD Dolní Újezd v roce 2021 spotřebovalo jen 1,07 kg/ha účinné látky na hektar, a to díky rozsáhlé živočišné výrobě s produkcí velkého množství organických hnojiv. Luskoobilné směsky a jetele pro výrobu krmení jsou pěstovány bez použití přípravků na ochranu rostlin (POR). Do budoucna družstvo plánuje zatížení POR ještě snižovat zaváděním nových precizních technologií, jako je například variabilní aplikace na základě předpisových map, páskové ošetřování širokořádkových plodin apod.
V ZD Dolní Újezd pracují na pozemcích s rastrem 12 metrů. Proto v roce 2022 pořídili plečku Horsch Transformer VF s pracovním záběrem 12 metrů a secí stroj Horsch Maestro s pracovním záběrem 12 metrů a setím po 50 cm (cukrová řepa a kukuřice). Pro zpracování půdy technologií Strip-till používají stroj s pracovním záběrem 6 metrů. K tomu je uzpůsoben i postřikovač – rozestup jeho trysek činí 25 cm, aby bylo možné páskově aplikovat kapalné látky. Agronom ocenil schopnosti plečky a pochvaloval si, že práce s ní nevyžaduje téměř žádný ruční zásah ze strany obsluhy – skoro všechny pracovní postupy při plečkování jsou již automatizované. Stejně tak ocenil traktor John Deere se secím strojem. Oba stroje jsou vybaveny vlastním přijímačem. To znamená, že systém pasivního navádění přesně ví, co se děje se secím strojem a zajišťuje, aby jel stále ve stejné stopě. Díky tomu tvoří rovné řádky, na které není problém aplikovat kapalné látky formou páskového postřiku – trysky postřikovače se nachází přesně nad řádkem s plodinou. Těmto dvěma soupravám jsme se podrobněji věnovali v minulém článku.
Využívání dronů a satelitních snímků
Podle agronoma je velkou otázkou, zda při zonální variabilní aplikaci využívat drony nebo satelitní snímky. Agronom přítomným ukázal svého drona DJI Mavic 3 Multispectral, s nímž je schopen za den nalétat velké množství hektarů, pokud jsou k dispozici baterie a nabíječka v autě. Dron umožňuje celodenní provoz. Náročnější je podle agronoma výsledné snímky „skládat“ – pomoci by však měl speciální software. V družstvu jsou aktuálně schopni pomocí kombinace snímků z dronu a satelitu připravit aplikační mapu – třeba na jarní regenerační hnojení. Umí též ve speciálním programu na mapových podkladech označit místa (například malé vyžrané plochy od hrabošů), které postřikovač během aplikace vynechá. Na zbytku pozemku jsou přípravky aplikovány variabilně. Pro návštěvníky workshopu byla připravena zkušební plocha s obrazci, aby bylo možné vidět, jak funguje zonální variabilní aplikace za pomocí postřikovače Horsch Leeb s pulzním systémem trysek.
Postřikovač Horsch Leeb v ZD Dolní Újezd je osazen 6 kamerami s vysokým rozlišením. Kamery skenují porost a algoritmus vyhodnocuje míru zaplevelení porostu. Jakmile se dostane nad 5 %, aktivují se celé 6 metrové sekce ramena a následně dojde k aplikaci kapalné látky.
„Účinnost páskového postřiku se odvíjí od vzdálenosti ramen postřikovače nad porostem. Pokud se dostaneme na 25 cm nad porost, úspora přípravků činí 68 %, neboť trysky lze navíc pootočit a tím pádem aplikovanou plochu zúžit. Tímto způsobem dochází k další úspoře. Musíte však mít RTK signál, aby se linie opakovaly a musíte jet na přímky. Na křivých souvratích musíme aplikovat plošně, tam to nefunguje vůbec. 40° speciální trysky mají obdélníkový profil. V dávce je tak účinná látka vždy 100 %. Nezvyšuje se rezistence plevelů, jež by byly zasaženy nižší dávkou,“ podělil se o zkušenosti agronom.
V družstvu také vyzkoušeli nasnímání výměry 100 ha dronem a následné vytvoření aplikační mapy. Při letu ve výšce 60 metrů nad porostem vznikly snímky s vysokým rozlišením. Na jejich základě byla zpracována aplikační mapa. „Problémem je množství dat. Aplikační mapa sice dokázala uspořit až 50 % kapalných látek během aplikace, ale byla příliš velká – až 50 GB. Terminál traktoru ji stěží přijal. I když jsme ji zkusili zmenšit na 10 MB, trvalou dlouho, než se v terminálu načetla. Otázkou pak je, zda to má smysl,“ zamyslel se agronom. K zamyšlení je také to, zda aplikační mapu skládat ze snímků RGB nebo NDVI s menším rozlišením.
Co přináší zonální a variabilní aplikace kapalných látek postřikovačem Horsch Leeb
O tom, jak v praxi funguje zonální a variabilní aplikace přípravků postřikovačem Horsch Leeb, hovořil produktový manažer Michael Špunar z firmy LUKROM, která v regionu prodává stroje Horsch.
Jedním z nežádoucích efektů u obyčejných postřikovačů vybavených jednou tryskou připravenou k postřiku je, že při změně pojezdové rychlosti při dané dávce dochází ke změně tlaku v systému postřikovače. Obecně platí, že při optimální pojezdové rychlosti při optimálním tlakovém působení dochází k optimální distribuci kapénkového spektra. Když se ale postřikovač pohybuje vysokou pojezdovou rychlostí a v systému je vysoký tlak, dochází k distribuci velkého množství jemných kapének podléhajících úletu či výparu. Při nízkých pojezdových rychlostech zase vzniká malé množství velkých kapek.
Horsch Leeb na tento nežádoucí efekt reaguje dvěma komerčně dostupnými řešeními pro své postřikovače. Prvním systémem je AutoSelect, u kterého dochází k přepínání různého množství velikostí trysek, případně dochází k jejich kombinaci. Druhým systémem je pulzní systém Precision Spray.
Postřikovač Horsch Leeb osazený pulzním systémem poznáte tak, že jednotlivé trysky jsou vybaveny malou řídicí jednotkou pro individuální řízení postřiku. Podle pana Špunara je vhodné kombinovat jednoštěrbinové a dvouštěrbinové trysky (s roztečí po 25 cm) tak, aby při aplikaci bylo dosaženo 3D efektu.
Pulzní systém funguje na principu frekvence 20 Hz, to znamená, že 20x za sekundu dochází k otevření a zavření trysky. Zajímavý je i tzv. Duty Cycle korigující podíl otevření vs. zavření dané trysky. Procentuálně může tento interval nabývat hodnot 0 až 100 % s tím, že efektivita a pokryvnost daného postřiku je deklarována od hodnot 40 až 90 %. Pokud je hodnota 100 %, chová se tryska jako standardní.
Pulzní systém má mnoho předností. První je kompenzace zatáček. U standardního postřikovače se jeho vnější část ramene pohybuje při jízdě do oblouku vyšší obvodovou rychlostí – to znamená, že nedochází k aplikaci daného množství postřiku. U vnitřní části ramene naopak dochází k výraznému předávkování. U pulzního systému v rámci celého záběru ramen každá tryska individuálně koriguje dávku postřiku – trysky na vnitřní části ramene redukují dávku na nižší podíl a naopak trysky na vnější části ramene korigují dávku tak, aby byla zajištěna pokryvnost.
Mezi další zásadní výhody patří nastavení konstantního tlaku po celé šířce záběru ramen. U pulzního systému stačí před zahájením aplikace definovat dávku, konkrétní postřikový tlak a v rámci rychlostního rozpětí 10 až 20 km/h je možné celou dobu aplikovat stejné množství postřiku a stejné kapénkové spektrum při daném konstantním tlaku. A je jedno, zda se postřikovač pohybuje pomalu, rychle, po souvrati, v zatáčce apod.
Další předností je sekční kontrola a nastavení jednotlivých sekcí ramene (zapínání/vypínání) po 50 cm.
V neposlední řadě systém přináší uživatelskou přívětivost. Obsluha pouze zadá aplikační dávku a hodnotu, při jakém tlaku by měla aplikace postřiku probíhat. Dalším benefitem jsou nižší nároky na počet trysek na ramenou postřikovače a širší adaptabilita na povětrnostní podmínky – obsluha díky nastavení může vytvořit optimální kapénkové spektrum nepodléhajících úletu a výparu.
Návštěvníkům workshopu byl prakticky prezentován systém SpotSpray – bodová zonální aplikace. V tomto případě jsou ramena postřikovače fiktivně rozdělena do 3 metrových sekcí aplikujících postřik variabilně. Nadále však platí, že sekční kontrola vypíná/zapíná trysky po 50 cm. Třešničkou na dortu je kombinace systému SpotSpray a variabilní aplikace po sekcích. Podle pana Špunara lze ke SpotSpray přistupovat ve dvou strategiích. Do detekovaných míst lze aplikovat herbicid nebo naopak tato místa vynechat. Levé rameno postřikovače Horsch Leeb dokáže respektovat pouze strategii aplikace do daných míst a pravé rameno daná místa může naopak vynechávat.
Zemědělské družstvo Dolní Újezd se v roce 1992 transformovalo z původního družstva Dolní Újezd, které hospodařilo v různých formách a velikostech již od roku 1950. V současnosti pod tento mateřský podnik spadá ZEPO a.s. Leština a ZDCHP Litomyšl. Organizačně je ZD Dolní Újezd rozděleno na dvě výrobní střediska – Dolní Újezd a Vidlatou Seč.
Výměra obhospodařované plochy činí 9 451 hektarů, z čehož 8 238 hektarů je orná půda a 1 213 hektarů trvalé travní porosty. Zhruba polovina výměry slouží na krmení pro živočišnou výrobu. Živočišná výroba zahrnuje 4 500 skotu, z toho 2 000 kusů dojnic Holštýnského plemene. Zemědělské družstvo také provozuje čtyři bioplynové stanice (BPS) – první zahájila provoz v roce 2008.
Rostlinná výroba ZD Dolní Újezd se orientuje na pěstování tržních plodin, jako je ozimá pšenice, jarní ječmen, ozimý ječmen, ozimá řepka, mák a cukrovka. Nechybí ani krmné plodiny, například jetel, kukuřice a píce z luk pro živočišnou výrobu. Zajímavostí je, že se družstvo zabývá i nezemědělskou výrobou. Od 90. let minulého století vyrábí skleníky různých variant. Věnuje se také šití pracovních oděvů a servisu dojicích zařízení.
Fotogalerie
