Z celkového počtu 1 884 zemědělských subjektů, které se věnovala analýza ÚZEI, jich 567 (30 % subjektů) uvedlo, že využívají alespoň nějakou technologii precizního zemědělství. Mezi zemědělskými subjekty v ČR jsou nejvíce rozšířeny technologie z kategorie navádění a řízení soustav, které využívá 23 % respondentů. Mezi těmi, kteří využívají precizní zemědělství, pak tyto technologie využívá 76 % respondentů. Variabilní aplikace hnojiv využívá 8 % respondentů (27 % z uživatelů precizního zemědělství) a variabilní aplikace přípravků na ochranu rostlin využívají 3 % respondentů (10 % z uživatelů precizního zemědělství). Zpracování půdy a zakládaní porostu zastupuje 9 % respondentů (30 % těch z uživatelů precizního zemědělství). S drony pracují 3 % respondentů (10,5 % uživatelů precizního zemědělství) a s roboty 0,4 % respondentů (1,5 % uživatelů precizního zemědělství).
Konkrétně je nejvíce zastoupeno navigování a automatizace při řízení strojů (20 % respondentů; 63 % výměry všech respondentů). Druhou nejvyužívanější technologií je sekční kontrola záběru, kterou 16 % respondentů obhospodařuje 59 % veškeré své výměry. Na třetí příčce je využívání variabilních aplikací dusíkatých hnojiv, která používá 7 % respondentů na 21 % jejich výměry.
Technologie navádění a řízení soustav využívá 427 zemědělských subjektů, tedy 22,7 %. Z celkového počtu respondentů, kteří́ využívají technologie precizního zemědělství́ využívá jednu nebo více technologií v této kategorii 75,3 % podniků.
Nejvíce zastoupenou technologií mezi respondenty jsou navigace a automatizace při řízení strojů (20 %, z čehož nejčastěji využívaným je autopilot s přesností +/- 5 cm) a sekční kontrola záběru (16 %, z čehož nejčastěji využívanou technologií je postřik po sekcích a rozmetadla minerálních hnojiv). Obě technologie jsou využívány asi na 60 % veškeré půdy všech respondentů šetření. Na 25 % výměry je pak využívána optimalizace trajektorií pojezdů.
Celkem 34 % respondentů plánuje v následujících 2 – 3 letech zavést nějakou technologii precizního zemědělství nebo zavést jiný, prozatím méně rozšířený, způsob hospodaření. Nejčastěji se jedná o právě zavedení navigace a automatizace řízení strojů (50 %), variabilní aplikace minerálních hnojiv (27 %) a omezené zpracování půdy (26 %).
Nová řešení z České republiky
Růst popularity a zároveň nezbytnost postupného využívání technologií a řešení precizního zemědělství potvrzuje i strategie předního českého dovozce zemědělské techniky Agromex a softwarové společnosti CleverFarm. Ti společně vyvinuli novou platformu MyMex, která zpřístupňuje metody precizního zemědělství. „Tato platforma umožňuje zemědělcům a farmářům kompletní kontrolu a správu svých farem s přesností a efektivitou. Jedná se o řešení určené pro integraci a optimalizaci. S touto platformou mohou dosáhnout efektivnějšího a udržitelnějšího hospodaření,“ říká Patrik Kalenda ze společnosti Agromex.
Platforma MyMex pomáhá zemědělcům minimalizovat negativní dopady zemědělství na životní prostředí tím, že umožňuje přesnější aplikaci agrochemikálií a optimalizaci pracovních procesů. To může vést ke snížení znečištění půdy, vody a vzduchu a k udržitelnějšímu zemědělskému hospodaření.
Udržitelné systémy hospodaření na půdě jsou do budoucna spojeny s lepším zadržením vody, uhlíku a živin v půdě. Prostřednictvím uzpůsobení dílů půdních bloků na pozemcích lze optimalizovat přejezdy techniky, systémy setí, hnojení a ochrany rostlin a docílit tak vyšší efektivity rostlinné́ produkce. Zároveň velmi důležitou roli hraje „snímání“ – ať už senzory v polích (získávající podrobné údaje o půdních podmínkách a také́ podrobné́ informace o klimatu, požadavcích na hnojiva, dostupnosti vody a zamoření škůdci), drony (upozorňující farmáře na dozrávaní plodin nebo potenciální problémy, poskytování včasných varování o odchylkách od očekávaných rychlostí růstu nebo kvality), satelity (usnadnění́ detekce relevantních změn na poli pomocí satelitních snímků).
