Traktory jsou pana Sykáčka koníčkem už od dětství. Všechno to začalo trávením žní s dědou ve sklízecí mlátičce E-514. Když skončily žně, jezdil s ním v traktoru při odvozu siláže, senáže, rozmetání a vyvážení hnoje. Jak sám poznamenal, jsou to krásné vzpomínky. „Nastoupil jsem na střední zemědělskou školu do Čáslavi. Během roků strávených na škole jsem také vystřídal v rámci praxe dost provozů ať už kravíny, prasečáky, vinné sklepy anebo i výzkumný ustav rostlinné výroby. Během léta jsem chodil na brigádu do místního družstva na čističku osiv a postupně jsem začal jezdit s traktorem. Po škole jsem zde také nastoupil jako pracovník do rostlinné výroby, v současné době jezdím hlavně se Zetorem 7711 a o žních se sklízecí mlátičkou Claas Lexion 550,“ doplnil pan Sykáček.
Renovacím se začal věnovat od roku 2013. Prvně si přivezl frézu PFD 63, tu ale nedokončil a prodal. Později se dostal k traktoru Zetor 50 Super z roku 1964 a první velká renovace se rozběhla naplno. „Dostal jsem se k němu úplnou náhodou přes známého, který přišel s tím, že ví o Zetoru 25. Druhý den jsme se jeli podívat a stál tam Super v dost žalostném a rozkradeném stavu. Přišlo mi líto ho tam nechat stát a nedej bůh, aby skončil ve šrotu, tak jsme se domluvili a zanedlouho jsme traktor přivezli domů,“ objasnil pan Sykáček, jak se k traktoru dostal.
Tento Zetor 50 Super možná sloužil u cestářů
Na renovaci traktoru se podílel jak pan Sykáček, tak pár dalších lidí z jeho okolí včetně otce a kolegy z práce Josefa Zadražila ml. a jeho táty Josefa Zadražila st., který tyto traktory zažil v aktivní službě v družstvech, takže se mohl podělit o cenné zkušenosti.
„Renovace začala odstrojením kapoty, abychom se dostali na hlavy, ty se sundaly a vymontovala se přední náprava a motor. Motor se poslal na generálku a pokračovalo se dále. Další v pořadí byla přední náprava, spojka, a když byl traktor už opět na kolech, tudíž s motorem po generálce, tak se udělaly ještě brzdy. Pak jsem sehnal nějaký přípravek na odmaštění a odstranění mastnoty a šmíru. Traktor jsme na tyči odtáhli do družstva na výkonnější vapku a tam jsem ho krásně umyl a odmastil. Pak došlo na první vrstvu bravy, což byla základní. Postupně se vše nastříkalo základem a přišla na řadu vrchní barva. Po zaschnutí se traktor postavil opět na kola a pomalu se začal skládat, aby se mohl po strašné řadě let opět probudit k životu, což se také uskutečnilo, konečně!,“ popsal postup pan Sykáček. Co se ještě týče barvy, tak zajímavostí je, že byl z výroby modrý. V této barvě se jich totiž moc nevyrobilo. „Ta barva se mi na tom traktoru i líbí, většina jich je zelených, ale modrého Supra má málokdo. A opravdu byla původní barva modrá, pak byl asi u nějakých cestářů, protože byl oranžový a pak opět modrý,“ upřesnil pan Sykáček.
Kompletní generálka
Jelikož traktor delší dobu stál, bylo potřeba vyměnit dost součástek. Jen součástky v motoru, jako vložky, šály, písty, pak také vodní potrubí bylo shnilé, mrazovky v hlavách prohnilé (byla voda v oleji) všechny gumové hadice se také musely měnit, dále různá ložiska jako třeba v přední nápravě, spojkové ložisko, zadní a přední gumy a spoustu dalších dílů. „Generálka motoru byla nevyhnutelně nutná, traktor dlouhou dobu stál a nejspíš pršelo skrz komínek do motoru, takže motor za ty roky stání zrezl. Doma se nám ho povedlo rozhýbat pomocí palice, dubového špalku a kliky na roztáčení. Dali jsme na generální opravu polomotor, hlavy a vstřikovací čerpadlo zůstalo doma. Hlavy udělal doma taťka, má stroje na obrábění, takže to pro něj nebyl problém, dále jsme si udělali i ventily a mrazovky. Vstřikovací čerpadlo jsem se nakonec také rozhodl poslat na opravu, protože přece jenom jsem nevěděl co v něm je a není. Když mi pán dal hromádku starých elementů a dílů z něj, tak jsem uznal, že to bylo dobré rozhodnutí,“ vyjádřil se k motoru majitel traktoru a zmínil, jak sháněl náhradní díly: „Díly jsem sháněl, dá se říct po celé republice, tím, že traktor byl z části rozkradený, tak jsem musel sehnat ramena hydrauliky, kabinu, vzduchojem, oba závěsy a další díly. Jinak musím říci, co se týče nových dílů, tak jsem snad s ničím neměl problém, kromě spojkového ložiska a domečku, které moc nepasuje, ale to jsme doma upravili.“ Nejtěžší bylo sehnat pěknou kabinu. Prvně koupená byla shnilá, druhá byla již ve slušném stavu. Co se týče nových dílů, tak sortiment dílů je prý stále velice pestrý a většina dílů se vyrábí stále.
Výstavy a práce
Do současné podoby trvala renovace něco kolem čtyři a půl roku. S renovací nespěchají, hodně času zabere shánění dílů a jejich oprava. V rámci možností se snaží o to, aby se traktor podobal co nejvíce originálu. Stále je ale ještě na něm spousta práce. Ještě zbývají blatníky, kabina, vzduchotlaké brzdy a elektrika a nakonec STK. Renovace takového rozsahu je nákladná. „Když si to člověk dělá takříkajíc pro sebe, tak těch peněz do toho opravdu dá moc, ale zase pak ví co v něm má,“ řekl pan Sykáček.
Traktor se bude účastnit výstav, ale hlavně bude pomáhat spolu s traktorem Zetor 4611 při pracích kolem lesa a zahrady. „Pár opravdu hezkých akcí navštěvuji už pěknou řadu let jak s traktorem, tak i bez traktoru, ale myslím, že s tímto Suprem se to zase posune o kousek dál,“ řekl pan Sykáček a prozradil plány do budoucna: „Mám spoustu příslušenství, které bych rád také pomalu chtěl zrenovovat, hlavně by se jednalo o roudnický tříradličný tažený trubkový pluh, který jsem sehnal přímo za Supra. A třeba se časem objeví i nějaký další traktor.“ Nechybí ani rada na závěr: „Ten, kdo renovuje nebo opravuje traktor pro vlastní potřebu a ne aby ho rázem prodal, by neměl v tomto ohledu šetřit a měl by vyměnit vše, co je potřeba. Pak se v tom nebude muset vrtat znovu. A když je ta možnost, aby se poradil s někým, kdo tomu rozumí a ví co a jak.“
Fotogalerie
