TZ-4K-14 se vyráběl v Agrozetu v Prostějově, kde se malotraktory vyráběly od roku 1955. Model navázal na staré typy TZ-4K-10 a TZ-4K-12 - celkově byly na trhu po dobu 70., 80. a 90. let 20. století.
Malotraktor TZ-4K-14 nalezl uplatnění hlavně v sadařství, ale také v areálech a často i ve spojení s radlicí sloužil k vyhrnování hnoje. Dodnes je žádaným zejména u drobných zemědělců a zahrádkářů.
TZ-4K-14 byl jedním z prvních malotraktorů, který byl k dispozici v pozdních sedmdesátých letech v SSSR. Stroj byl používán na stavbě v rámci příprav Olympijských her v Moskvě v roce 1980. Malotraktor z Československa se stal ihned úspěšným a slavným modelem v SSSR. Dokonce se TZ-4K-14 stal v SSSR předlohou pro vývoj sovětského malotraktoru a už v roce 1980 byl vytvořen první sovětský prototyp.
Koncepce propůjčila malotraktoru TZ-4K-14 Agrozet nebývalé vlastnosti
TZ-4K-14 je dvounápravový malotraktor s pohonem všech čtyř kol (mají stejnou velikost). Nápravy jsou spojené otočnou vidlicí. Kloubová koncepce zajišťuje velmi dobré manévrovací schopnosti a poloměr otáčení pouhých 1,9 m. Někteří uživatelé uvádějí, že při orbě je kloubová koncepce nevýhodou tohoto stroje. Stroj je schopný velmi dobře překonávat nerovný povrch díky výkyvu 11° nahoru a dolů. Rozchod je možné plynule nastavovat v rozmezí 700–1000 mm.
Malotraktor je vybaven jednoválcovým dvoutaktním vznětovým motorem 1D90TA chlazeným vzduchem. Motor o výkonu zhruba 13 koní lze startovat za pomocí elektrického startéru nebo ručně. Převodovka obsahuje čtyři rychlosti pro jízdu vpřed a vzad. Obě nápravy jsou vybaveny diferenciály, přední diferenciál může být uzamčen. Traktor je vybaven dvěma nezávislými brzdovými systémy. Použitý TZ-4K-14 je často majiteli upravován k obrazu svému, neboť pro některé práce je nevhodný (např. co se týče komfortu, výkonu, rychlosti apod.) Řízení lze předělat na hydrauliku, motor vyměnit za čtyřtaktní a zrychlit třetí rychlostní stupeň. Upravuje e i vývodový hřídel či zadní náprava.
Malotraktor lze použít s řadou příslušenství (sklápěcí přívěs, sekačka, zametací stroj, pluh, kultivátor apod.) s možným hydraulickým ovládáním. Stroj je možné použít také jako stacionární pohonnou jednotku.
Vyráběly se i různé modifikace: TZ-4K-14-B, TZ-4K-14-D, TZ-4K-14-F a TZ-4K-14-K. Poté se vyráběla malá modernizace MT8 132.2 a později MT8 132.30 a MT8 132.32. Pokračovatelem výroby malotraktorů (do 60 koní) je prostějovská firma Šálek s.r.o.
„Dnes je to už stroj za zenitem, lze za stejné peníze koupit lepší mašinku. Vadí mi zastaralá koncepce motoru (smradlavý dvoutaktní diesel), neúčinné brzdy, řízení, špatně odstupňovaná převodovka, závislá náhonová hřídel,“ podělil se o názor jeden z uživatelů TZ-4K-14 v internetové diskusi věnované tomuto malotraktoru.
Další z přispěvatelův radí, na co si dávat pozor při koupi použitého kusu. „Dávat si pozor na těsnost (většinou levý přední portál, kam protéká olej z převodovky – tzn. vymačkané bronzové futro a následně gufera), podívat se, zda předchozí majitel mazal kloubový hřídel a trubku od kloubu dozadu (někdo nemaže a jenom dolévá olej do motoru), jestli má majitel nějakou dokumentaci, návody apod. a jak jsou ochytané - jestli to vůbec studoval a řídil se tím, čistota oleje na měrce oleje v předním víku motoru - jestli ten olej nejen doléval (ztrátové mazání) ale občas taky vyměnil a staral se o zpětnou olejovou větev, komprese motoru, stav oleje ve vzduchovém filtru, stav baterie, světel, pneumatik, provedené úpravy apod. Napřed si ovšem stáhnout návody (doporučuji přečíst) a potom hodně napoví i pohovor s majitelem o tom, jaký má přehled a jak se o stroj staral.“