Sklízecí mlátička Rostselmash Torum 785 s devítimetrovým adaptérem během osmi hodin sklidila 45,9 ha ozimé pšenice s výškou stébla 80 – 90 cm a vlhkostí 11 – 13,8 %. Sklizeň probíhala průměrnou rychlostí 7 km/h a zásobník se plnil zrnem přibližně každých 10 minut. Technickou podporu poskytla společnost Agropromservis.
Sklízecí mlátička Rostselmash Torum 785 byla vybavena telemetrií RSM Agrotronic a systémem automatického řízení RSM Agrotronic Pilot 1.0. Sklízecí mlátička Rostselmash Torum 785 se po poli pohybovala s přesností na 2,5 cm, automaticky se otáčela na souvrati a automaticky zvedala sklízecí adaptér.
Akci přihlíželi odborníci z Ruské knihy rekordů, gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov a zástupce gubernátora Orelské oblasti pro rozvoj zemědělství Sergej Borzenkov. „Snažili jsme se demonstrovat výsledek synergie pokročilých zemědělských technologií, moderních ruských sklízecích mlátiček a elektronických systémů společnosti Rostselmash. Z výsledku, kterého jsme dosáhli, mám obrovskou radost,“ řekl Alexej Švejcov ze společnosti Rostselmash.
Výrobce uvádí, že je Rostselmash Torum 785 nejvýkonnější axiální sklízecí mlátičkou na světě, která je schopná sklidit více než 2 000 hektarů různých plodin za sezónu. Zajímavostí je, že Rostselmash Torum k výmlatu nepoužívá rotor s pevným košem, kde je využívána jen jeho částečná plocha (snižuje se výkonnost výmlatu a při sklizni vlhkého materiálu se horní část ucpává), ale rotor s rotujícím košem – zabezpečuje výmlat po celém obvodě, úhel opásání činí 360°. Vybaven je také třemi sekcemi mláticích latěk. Při každém otočení rotoru dochází k trojitému výmlatu hmoty. Mezera mezi rotorem a košem se nastavuje v jednotlivých sekcích.
Rekordní sklizeň se uskutečnila v Orelské oblasti. Nachází se na jihozápadě Centrálního federálního okruhu. Hraničí na severu s Kalužskou a Tulskou, na západě s Brjanskou, na jihu s Kurskou a na východě s Lipeckou oblastí. Je jedním z nejmenších administrativních subjektů Ruské federace. Oblast leží ve středu Středoruské vysočiny, uvnitř stepí. 4 800 km² pokrývá černozem, což jsou tři čtvrtiny celkové rozlohy černozemě vůbec.
