Metoda Strip-till byla vyvinuta ve Spojených státech amerických s registrací od roku 1998, za účelem šetření paliva a zlepšování struktury půdy. Při metodě Strip-till není půda obdělávaná celoplošně ale jen z určité části – v pásech. Nezpracovaná část půdy je chráněna rostlinnými zbytky po předešlé plodině. Proto v tomto případě je půda také chráněna před vodní i větrnou erozí. Strip-till se stále rozšiřuje po celém světě nejen kvůli nižším nákladům ale také pro jeho šetrnost k půdě. Spousta zemědělců, ať už větších podniků či menších soukromých volí metodu Strip-till pro její příznivý vliv na půdní profil.
Pro metodu Strip-till je potřeba využití speciálního stroje. V zahraničí se do výroby strojů pro Strip-till vrhli například výrobci SLY či Kverneland. V tuzemsku se největším výrobcem strojů pro Strip-till stal výrobce BEDNAR FMT, stroje pro pásové zpracování půdy vyrábí též Farmet. Výroba a zájem o stroje pro pásové kypření půdy v budoucích letech pravděpodobně výrazně stoupne.
Jak pásový kypřič vypadá? Hned za tažným prostředkem, kterým je Strip-till tažen, se nachází přední disk. Disk je kolmo nastaven vůči půdě, úkolem disku je prokrojit vrstvu rostlinných zbytků. Další prvek je disk rozhrnovací, ten slouží k uložení rostlinných zbytků do meziřádku. Dále následuje radlice, která má po svém pravém i levém boku disky na prokypření půdního pásu, který za sebou stroj následně zanechává. Radlice s postranními disky proniká do nenakypřené půdy. Je schopna zpracovávat pozemek do hloubky až 35 cm. Poslední částí metody Strip-till je dvojitý zadní válec s ostny, který rozmělní případné hroudy a utuží vrchní vrstvu již nakypřeného pásu.
Nejčastější plodina setá právě do zmiňovaného Strip-tillu je převážně kukuřice - kvůli její široké roztoči řádku. Dále je metoda Strip-till často využívána při setí řepy cukrové. Do metody Strip-till se také dá sít sója ale i pšenice ať už jarní či ozimá. Nejčastěji využívané rozteče řádků v českých podmínkách jsou 45 a 75 cm. Do nezkypřeného prostoru mezi pásy lze vyset tzv. meziplodinu, či předplodinu. U kukuřice se zde vsévá například ječmen jarní. Do meziřádků lze vysévat jakákoliv plodina dle agronomických požadavků.
Strip-till v tuzemsku zažívá velký rozmach. Dostal se k nám již před několika lety, expandovat zde ale začal až v posledních dvou letech. Strip-till je u nás nejrozšířenější hlavně na území silně ohrožených erozí, převážně v kopcovitých částech Moravy ale také například na Vysočině. V tuzemsku Strip-till zatím není tak populární jako například ve Spojených státech amerických. V následujících letech pravděpodobně dojde k nárůstu poptávky o technologii Strip-till a také o stroje potřebné pro tuto metodu.
Při metodě Strip-till se dá připevnit na tažný prostředek čelní tank na průmyslová hnojiva, která jsou hadicemi vedena za záď traktoru na samotné jednotky Strip-tillu. Při jízdě Strip-till vykonává svou práci při které navíc vhazuje průmyslová hnojiva do vyjetých pásů. Lze také přihnojovat kapalnými hnojivy jako například digestátem, kejdou či močůvkou.
Strip-till je velice oblíbený v tom, že lze při jednom přejetí kombinovat více operací. Za Strip-till můžeme připojit například secí stroj. Při jednom přejetí dochází k samotnému pásovému kypření a zároveň k ukládání osiva do připravených pásů. Jednotlivé operace lze provádět také postupně a s různým časovým odstupem, což je výhodné z agronomického hlediska pro dosažení drobtovité struktury půdy. Tento proces provádíme pomocí přenosu linií nejlépe s využitím korekčního signálu RTK a následně v přesných liniích provádíme zbylé operace.
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
Fotogalerie
