Sovětský svaz se v poválečných letech aktivně zotavoval a rozvíjel, a tak bylo potřeba spolehlivé techniky. DT-54 se stal prvním sovětským hromadně vyráběným univerzálním traktorem, určeným pro širokou škálu úkolů, ve kterém tepal vznětový motor namísto obvyklého kerosinového. První naftové motory se testovaly na traktorech STZ-NATI a jednalo se o prototypy motorů pro budoucí modely DT-54. Práce na motorech a jejich zdokonalování probíhalo během války. Výhody naftového motoru oproti kerosinovému byly značné.
Tak rychlý přechod výroby na nový model se nikomu nepodařil
Naftový motor nabízel mnohem vyšší výkon, byl skoro o polovinu úspornější, takže náklady na provoz traktoru byly nižší. Za rok se mohlo ušetřit až 10 000 litrů nafty na jeden traktor. Naftový traktor měl také vyšší odolnost proti opotřebení, vykazoval delší životnost dílů, což umožnilo prodloužit termíny mezi opravami, snížit potřebu náhradních dílů a omezit prostoje při opravách.
V roce 1949 se dokončila příprava výroby nového modelu DT-54 a dne 7. listopadu 1949 se představil veřejnosti. Přechod výrobních zařízení na výrobu nových naftových traktorů DT-54 se provedl bez zastavení výroby. To se nikdy nikomu v Sovětském svazu ani jinde ve světě při výrobě traktorů nepodařilo. Traktor se vyráběl v letech 1949–1963 ve Stalingradském traktorovém závodě, v letech 1949–1961 v Charkovském traktorovém závodě a v letech 1952–1979 v Altajském traktorovém závodě v Rublovsku.
Oproti svému předchůdci STZ-NATI byl model DT-54 charakteristický nejen svým motorem, ale také novou pětistupňovou převodovkou, která výrazně zlepšila využití výkonu při práci s půdozpracující technikou. DT-54 se dočkal během dlouhých let výroby několika modernizací a modifikací. V roce 1952 se vylepšil design, zadní náprava byla lehce přepracována, použilo se nové vodní čerpadlo a hmotnost se snížila o 25 kg. Motor získal počítadlo motohodin. V roce 1953 byla na traktor DT-54 instalována uzavřená kabina. Inženýři během výroby docela rychle reagovali na požadavky zemědělců.
Výborně se uplatnil pro to, na co byl stvořen
Už od prvopočátku byl model DT-54 určen převážně pro zemědělství jako traktor. Zemědělci jej používali hlavně s pluhy, bránami, kultivátory, stejně jako se širokou škálou tažených zemědělských zařízení. DT-54 se výborně uplatnil v práci, pro kterou byl stvořen, a to při zakládání nové orné půdy. Výkon traktoru umožňoval hlubokou orbu i v těžkých půdách. Široké pásy zajišťovaly nízký tlak na půdu a trakci v obtížném terénu. Z hlediska vlastností tohoto traktoru je třeba si uvědomit, že jeho konstrukce byla jednoduchá, takže případnou závadu šlo velmi rychle a snadno opravit. Někteří uživatelé DT-54 žertovali, že jednodušší už je jen lopata.
DT-54 se osazoval čtyřválcovým naftovým motorem o objemu 7,5 litrů a výkonu 54 k/ 39,7 kW při 1300 ot/min. Motor vážil přes tunu, kapacita palivové nádrže činila 185 litrů (někdy se montovala verze s 250 l). Jako materiál pro výrobu pístů byla použita hliníková slitina. Start se prováděl přes startovací motor PD-10M o výkonu deset koní. Motor se celkově vyznačoval vysokou spolehlivostí a výjimečnou nenáročností. Motor traktoru DT-54 spolupracoval s pětistupňovou manuální převodovkou. K dispozici byly na přání i z dnešního pohledu plazivé rychlosti. Provozní rychlosti činily od 4 do 8 km/h vpřed a 2,5 km/h vzad. Převodovka poskytovala pět rychlostí vpřed a jednu vzad.
Oproti svému předchůdci měl DT-54 značně vylepšen podvozek. Použilo se kovové samoupínací těsnění. Všechny části a ložiska byly řádně uzavřeny, aby se zabránilo vniknutí nečistot, vlhkosti a prachu. Podvozek zahrnoval hnací kola, vodicí kola a pás. DT-54 měl samostatný hydraulický systém, který usnadňoval používání taženého a přípojného zařízení. K dispozici byl jak dvoubodový, tak tříbodový závěs. Traktor měl ve výbavě osvětlení a zásuvky pro zapnutí osvětlení na taženém nářadí.
V kabině se dalo i vařit
DT-54 disponoval uzavřenou dvoumístnou kabinou vybavenou polstrovaným sedadlem, minimální sadou ovládacích prvků a přístrojovou deskou. Dokonce se kabina doplňovala ohřívačem a hrncem. I když kabina byla uzavřená, nebyla utěsněná, takže obsluha nebyla chráněna před hlukem, vibracemi a prachem. O pohodlí tedy nemůže být vůbec řeč. Palivová nádrž byla ve skutečnosti místo zadní stěny kabiny. Po dokončení orby s DT-54 prý šlo na velkém rozžhaveném hrdle usmažit vajíčka.
Model DT-54 později nahradil novější typ DT-75, který se vyráběl až do roku 2009 (vyrobilo se jich 2 740 000)! Lze konstatovat, že nový model navázal a pokračoval v úspěchu svého předchůdce. Vraťme se ale ještě k modelu DT-54, přesněji k jeho nevýhodám. DT-54 se velmi špatně startoval v chladném počasí. Další malou nevýhodou byly posuvné dveře, které stejně byly vždy otevřeny.
Mnoho modelů DT-54, zejména ty vyrobené okolo roku 1979, stále u některých zemědělců pracují. DT-54, obzvláště v dobrém stavu, je u nadšenců cenným sběratelským artiklem.
Fotogalerie
