Na veletrhu AGRA 2022 bylo přihlášeno 1 200 vystavovatelů z 15 zemí celého světa, průměrná návštěvnost veletrhu dosahuje 50 000 osob. Po zrušeném německém veletrhu Agritechnica 2022 a následně i českém veletrhu Techagro 2022 šlo o první letošní příležitost představit, zvířata, technologie a velké zemědělské stroje domácím německým zemědělcům a mezinárodnímu publiku.
České výrobky na německém veletrhu AGRA 2022
Na veletrhu AGRA 2022 měla tradičně stánek i firma Rolltex GmbH zastupující českou firmu JUTA v Německu a německy mluvících zemích. Na stánku tak firma mohla oslovit nejen zákazníky z oblastí středního Německa včetně velkých podniků vzniklých v období bývalého NDR. Tyto velké podniky tvoří dnes páteř produkce zemědělství v Německu.
„Účast na německém veletrhu AGRA 2022 je pro nás první letošní zahraniční prezentací a jsem rád, že po hubených výstavních letech negativně ovlivněných pandemií, můžeme široké veřejnosti opět představit naši nabídku síťovin, motouzů a strečových fólií JUTA. Každý zákazník, ať už je malý nebo velký, je pro nás hodně důležitý. A v budoucnu nikdy nemůžeme odhadnout, jak z malého může být větší. Je důležité jej s našimi produkty oslovit. Máme jim co nabídnout,“ uvedl Uwe Keller ze společnosti Rolltex GmbH.
Německo udává směr
Letošní veletrh AGRA 2022 předčil očekávání a neztratil svůj význam i přes dlouhou pauzu nebo rušení ostatních veletrhů většího světového významu. Představena byla celá řada moderních strojů.
Za posledních 120 let došlo k obrovskému zvýšení produktivity práce v zemědělství. Německo se stává světovým lídrem jako země, kde sídlí a produkuje zemědělskou techniku a stroje spousta světoznámých firem (Claas, Krone, Fendt atd). Aktuálně udává i trendy v zemědělské produkci a hospodaření. Stále více lidí je živeno z jednoho hektaru zemědělské půdy. Jsou tak kladeny vysoké nároky na výrobu a produkci. Výnos pšenice na hektar byl například před 120 lety pouze 1,85 t/ha. V roce 2020 činil výnos 7,82 t/ha, což je čtyřikrát více.
Počet německých zemědělských podniků nebo farem se mezi lety 2010 a 2020 snížil o 36 400 až na současných 262 800 – to je 12,2% úbytek. Ročně tak ubyde téměř 1,2 % podniků nebo farem. Ve srovnání s předchozími desetiletími to znamená, že strukturální změny ve velikosti či slučování podniků v zemědělství se zpomaluje. V předešlých desetiletích byla průměrná roční míra poklesu zemědělských podniků dvojnásobná – skoro 3 %.
Přibližně 51 % zemědělské půdy v EU se nyní pronajímá. Vysoký podíl pronajatých pozemků má Francie (80 %) a Německo (60 %). Svědčí o tom generační výměna, kdy mnoho farem nemá nástupce (nebo majitele farma neuživí).
Malé farmy v souvislosti s rostoucí cenou vstupů jen stěží nakupují moderní stroje a technologie. Dle informací od návštěvníků z řad větších podniků začíná v oblasti Meklemburska ubývat poskytovatelů zemědělských služeb. Ti se začínají soustředit na služby pro stát, města a obce. Velké zemědělské podniky se tak vrací k nákupu vlastních výkonných zemědělských strojů.
Podle výsledků z května 2021 se v Německu chovalo přibližně 11,2 milionu kusů skotu. Populace skotu se oproti květnu 2020 snížila o 2,2 %. Počet chovatelů skotu se snížil na současných 130 600 o 2,0 %. I letos se projevuje nerentabilita nákladů u chovu prasat. V německých stájích se ke dni 3. května 2021 nacházelo 24,7 milionu prasat. To je o 3 % méně než v roce 2020. Zároveň se snížil počet chovů prasat o 2,9 % na 19 800 zemědělských podniků. Již v předchozích dvou letech docházelo ke snížení počtu chovatelů prasat o 5,7 %.
Diskutovaným tématem na veletrhu AGRA 2022 byly ceny energií a vstupů
„Kvůli masivnímu nárůstu cen energií rostou náklady v celé zemědělské a potravinářské výrobě. Zvýšení cen v obchodech nelze nijak obejít,“ řekl prezident německé zemědělské komory pan Rukwied. Ceny potravin budou a musí nadále růst, protože náklady pro zemědělce také masivně vzrostly. Aby zemědělci vůbec mohli dále hospodařit, musí tyto náklady přenést. Potraviny proto zdražují.
V zásadě je však v současné době k dispozici dostatek obilí. „S ním se ale obchoduje na světovém trhu a cena prudce vzrostla kvůli válce na Ukrajině. Cena obilí je však jen zlomkem ceny chleba. Zdražila především energie pro výrobu. Dusíkaté hnojivo stojí zhruba čtyřikrát více než loni. A vzrostly i mzdové náklady,“ vysvětlil Rukwied. Cena pšenice na světovém trhu v současnosti roste. Loni byla cena 180 až 200 EUR za tunu pšenice, v současnosti je to kolem 400 EUR.
Kvůli válce odborníci očekávají, že letos v létě selže 30 až 40 % sklizně. „Když se však dívám na vývoj posledních dní, jsem skeptický, zda tento odhad zůstane,“ řekl Rukwied. Zacelit část mezery by mohla evropská produkce. Evropa loni vyvezla odhadem 28 milionů tun pšenice, letos by to mohlo být přes 33 milionů tun.
Aby byla zajištěna bezpečnost dodávek, požaduje sdružení německých farmářů, aby byla zajištěna dostupnost hnojiv, zejména minerálních. 80 % produkce dusíku je založeno na plynu, který je v současnosti velmi drahý. Sdružení vyzývá federální vládu, aby nyní vytvořila rezervu hnojiv, podobnou plynu.
„Strach v oboru je hmatatelný. Plyn je hlavním zdrojem energie v mnoha společnostech a zejména velké mlékárny se bez plynu neobejdou. Takže bez plynu by nebylo mléko, sýr, tvaroh,“ zdůrazňuje Rukwied. Celé odvětví proto aktuálně jedná s ministrem hospodářství. „Potravinářský průmysl a odvětví hnojiv musí mít v nouzovém plánu v oblasti plynu nejvyšší prioritu,“ řekl Rukwied.
Fotogalerie
