„Jsme klasický zemědělský podnik a živočišná výroba postavená na vysokoužitkových dojnicích drží ekonomiku. Chováme kolem 1 580 dojnic plemene holštýn s průměrnou užitkovostí přes 12 000 kg mléka. Za rok dodáme do mlékárny kolem 19 milionů litrů. Mladé býčky prodáváme jako telata a březí jalovice jako zástavové na užitkovost. Musíme vyrobit tolik krmení, co dva sousední podniky dohromady. Skoro přes tisíc hektarů sklízíme na senáž, máme silnou živočišnou zaměřenou na produkci mléka, tak potřebujeme kvalitní krmení, žádné energetické plodiny. Polovinu stavu dobytka máme na slámě a druhá půlka je kejdová, ale s přistýlanými boxy. Takže slámu ještě nakupujeme,“ uvedl hlavní priority Ing. František Toman, předseda představenstva a vedoucí úseku rostlinné výroby ve společnosti ZERAS, a. s.
Se sklízecí technikou Pöttinger mají v Radostíně zkušenosti šestnáct let. Většinu nejstarších strojů postupně vyměnili a v současnosti z nich slouží už jen velkoobjemový senážní vůz Pöttinger JUMBO 8000 L. Na šestou sezonu připravují žací kombinaci s prstovým kondicionérem Pöttinger NOVACAT X8 ED / RC s čelní lištou Pöttinger NOVACAT 301 F ED / RC ALPHA MOTION a pracovním záběrem 8,3 metru. Dnes však bude řeč hlavně o nejnovější technologii, a tou je detekce zvěře v porostech trav, vojtěšek a jetelovin.
Pöttinger SENSOSAFE funguje spolehlivě a za všech provozních podmínek
Loni v tomto směru vsadili na novinku – širokozáběrovou žací kombinaci Pöttinger NOVACAT X8 ED/ RCB+SENSOSAFE 1000 s čelní žací lištou Pöttinger NOVACAT 301 ALPHA MOTION ED / RCB PRO+SENSOSAFE vybavenou senzorovými lištami. Jedná se o automatizovaný asistenční systém založený na senzorech pro rozpoznávání divokých zvířat v porostu přímo během sečení. Nosník s infračervenými senzory pracuje nezávisle na denním světle a na teplotě. Senzory snímají porost asi dva metry před žacím strojem, dokáží rozeznat odstíny hnědé a citlivost se dá nastavit ve třiceti stupních. Jakmile senzor zaregistruje hnědý objekt, okamžitě zazní v kabině obsluhy signál, a protože traktorista není schopen tak rychle zastavit stroj, čelní lišta se zvedne automaticky. Traktorista zastaví a jde se podívat, zda je před lištou srnče či jiná zvěř, případně musí srnče odnést stranou. Velmi důležitá je přiměřená rychlost pojezdu, aby měla zkušená obsluha čas pohotově zareagovat.
Systém Pöttinger SENSOSAFE funguje spolehlivě a za všech provozních podmínek. Při jednom přejezdu žací kombinace současně seče a detekuje přítomnost divokých zvířat. Znamená to úsporu nákladů a žádný přídavný čas ani lidské zdroje na prohledávání sklízené oblasti. U Pöttinger SENSOSAFE 1000 jsou nosníky senzorů namontované na samostatném rámu na předním závěsu traktoru. „Hospodaříme v přírodě a musíme se umět domluvit a vyjít si vstříc, jak s okolními zemědělci, tak s myslivci. Z hlediska funkčnosti a zajištění senáží nám takový stroj nic nového nepřinese, já to ale beru jako jistou prestiž a dobrý pocit, a také nejde přece všechno hodnotit na peníze, ale je potřeba fungovat dlouhodobě vyváženě a ke spokojenosti všech zúčastněných,“ říká Ing. František Toman a dodává, že vybavení Pöttinger SENSOSAFE pro žací kombinaci není sice levná investice, ale v celkové ekonomice velkého zemědělského podniku, a navíc s cílem něco ve prospěch přírody udělat, je to rozhodně posun správným směrem. Nehledě na to, že mnohdy se vydávají peníze na záležitosti, které přírodě nijak nepomohou.
Na sklizeň novou žací kombinací připravili v ZERAS školení, jednalo se v podstatě o seznámení se s novými funkcemi a možnostmi souvisejícími se senzory, o tom, jak na signály reagovat a jak nastavit potřebné parametry. Mezi traktoristy sice žádné myslivce nemají, ale s místními myslivci léta spolupracují, takže výměna zkušeností byla vstřícná a vzájemná. Už první dny sklizně pomocí Pöttinger SENSOSAFE přinesly pozitivní výsledky. Zachráněno bylo 11 srnčat a pokud má žací kombinace sloužit řadu let, tak v součtu zachrání mnoho mladé zvěře. „Rádi bychom, pokud by byla možnost, dovybavili i starší žací stroje senzory,“ podotkl Ing. František Toman.
O praktické zkušenosti přímo z pole se podělil Jiří Pokorný, který s novou žací kombinací vybavenou Pöttinger SENSOSAFE pracuje: „Pojezdová rychlost s takovým strojem je možná někde kolem 12 či 13 km v hodině, ale jedu 7, maximálně 8 km v hodině. Za první dny sečení jsem si ověřil, že to je tak akorát, abych stačil zastavit po zapípání senzoru. Budu na poli sice o něco déle, ale zase mám čisté svědomí, že se zachrání srnčata.“
Do debaty na poli vojtěšky se vložil také František Smejkal, hospodář Mysliveckého spolku Pavlov Křiby, kde vykonává funkci hospodáře už 28 let. „Hlavní zvěří je tu srnčí, divočáci jen přecházejí a škody jsou nahodilé. Z drobné zvěře se nám poslední dobou docela zvedá zajíc. Je jich vidět dost v době sekání porostů, pak přijdou žně a zajíci se ztratí. Koroptve tu taky občas vidíme, ale problém je množství pernatých dravců, hlavně motáků, k tomu připočítejte i krkavce. Sám jsem měl za domem hejno koroptví, zimu jich přežilo možná pět, ostatní posbírali dravci. Zkoušela se tu na ochranu srnčat spousta způsobů, začínali jsme procházením, pak jsme dávali na odstrašení igelitové pytle, světelné i zvukové plašiče a v poslední době se nám osvědčují válečky z dřevité vlny napuštěné přírodním odpuzovačem Hagopur. Válečky dáváme do porostu několik dní dopředu, zemědělská společnost nám hlásí seče dostatečně včas, to je základ. Ale v našem spolku je nás jen třináct a je stále obtížnější procházení a zapachování velkých ploch. Proto jsme přivítali, že v ZERAS a.s. začali používat žací kombinaci se senzorovými lištami,“ ocenil nový přístup zemědělců František Smejkal.
Pořízení nové moderní zemědělské techniky je v tomto případě nejen o vysoké výkonnosti a provozní spolehlivosti, ale také o pochopení, vstřícnosti a uvědomění si místa zemědělců, myslivců a techniků v dnešní přírodě. Pokud budou všichni spolupracovat, brát stroj jako funkční nástroj pro prosazení dobré věci a nebudou hledět jen na čas a pohodlí, pak mají i srnčata a další malá divoká zvířata na sklízených polích a loukách šanci.
