Nová řada teleskopických manipulátorů Bobcat
Dnes je 28.9.

Jak to chodí na farmě s dojicími roboty Lely? O zkušenosti se podělili zahraniční i tuzemští chovatelé dojnic

Zveřejněno: 30. 8. 2022

Chovatelé dojnic ze zahraničí i z tuzemska přednášeli na konferenci MLÉKO 2025 v prostorách Uhelného Mlýna v Libčicích nad Vltavou o tom, jak snadné je s dojicími roboty Lely Astronaut zvládnout zootechnické rutiny.

Jak to chodí na farmě s dojicími roboty Lely? O zkušenosti se podělili zahraniční i tuzemští chovatelé dojnic.

Rick van Heesch se s návštěvníky podělil o své zkušenosti s dojicími roboty. V Dánsku provozuje rodinnou farmu, kde chová 650 dojnic (Holštýnský skot a Jerseyský skot). První dva dojicí roboti se na jeho farmě objevili v roce 1999 a od té doby se jejich počet zvýšil na 10. V roce 2019 byli roboti vyměněni za nové modely Lely Astronaut A5, přičemž touto investicí se zvýšila užitkovost každé dojnice o 3 kg. Rick van Heesch má navíc díky novým robotům k dispozici ještě více dat, která poskytují kvalitní základ pro optimalizaci chovu dojnic. Dodejme, že roboti jsou umístěni ve dvou stájích.

Rick van Heesch má své dojnice rozděleny do skupin (podle laktace, zdravotního stavu a plemene). Zatímco jeden pracovník obstarává osm dojicích robotů, druhý má na starosti zbylé dva. Třetí zaměstnanec zabezpečuje přidružené práce na farmě a čtvrtý se stará o telata. Údržbu dojicích robotů zajišťuje jeden pracovník, přičemž Rick van Heesch má mobilní aplikaci, která ho upozorňuje na případné problémy. Chovatel též oceňuje služby Lely Service Center (poskytuje mu servisní balíčky).

Všichni pracovníci farmy jsou v neustálém kontaktu a jednou týdně absolvují také poradu s majitelem, na níž rozebírají aktuální problémy. Jejich pracovní den začíná ve stájích, a to v šest hodin ráno, přičemž o půl deváté ráno mají nezbytné činnosti hotové. Odpolední směna začíná ve tři hodiny odpoledne a končí v pět hodin, poté už jsou krávy ponechány v klidu. Rick van Heesch totiž razí přístup co nejmenšího obtěžování krav lidmi. Za nejdůležitější považuje dokonalé zvládnutí zootechnických rutin a minimalizaci zákroků u jednotlivých krav – během roku by měly být jen tři: inseminace, pomoc s telením a přesun do stáje.

Rick van Heesch se posluchačům rovněž svěřil s tím, že nepoužívá separační prostor u robota ve stáji. Udržovat zdravá vemena dojnic podle něj není problém. V případě nastalých zdravotních problémů dojnicím podává pouze léky proti bolesti (na základě dat z dojicích robotů). 90 % z nich se podle něj uzdraví samo. Robot dozoruje kvalitu, vodivost, barvu a teplotu mléka či zaznamenává přítomnost různých příměsí v mléce. Veškeré informace jsou ukládány do programu pro management farmy, k němuž je zajištěn přístup přes webové rozhraní nebo mobilní aplikaci. I majitel tak sleduje příjem krmiva, dobu žraní, dojení, přístupy do robota, kvalitu mléka, dobu dojení jednotlivých čtvrtí, množství granulí apod.

Rick van Heesch se s návštěvníky podělil o své zkušenosti s dojicími roboty.
Rick van Heesch se s návštěvníky podělil o své zkušenosti s dojicími roboty.

Rick van Heesch také řekl, že počet somatických buněk (jeden z hlavních ukazatelů jakosti mléka – množstevní hodnoty a míra zastoupení jednotlivých typů somatických buněk reflektují zdravotní stav mléčné žlázy a slouží jako znak kvality mléka, pozn. redakce) se průměrně pohybuje těsně pod hodnotou 200. Úpravu paznehtů a test březosti provádí před zasušením krav každé pondělí. Kravám je podáváno krmivo složené z kukuřičné siláže a trávy. Do kukuřičné siláže z klasů na farmě přidávají ještě vodu, řepku, pšenici a další plodiny.

Vedle dojicích robotů Rick van Heesch provozuje i čtyři roboty Lely Discovery (čistič podlah) a jednoho robota Lely Juno (přihrnovač krmiva).

Jens Jensen z Dánska

O zkušenosti s roboty Lely se podělil i dánský chovatel Jens Jensen. Pracuje na farmě svého bratra, který hospodaří na 950 ha zemědělské půdy. Na značné výměře pěstuje travní porosty, kukuřici na siláž, ječmen, pšenici a řepku. Majitel začal na farmě působit v roce 2011 společně se svým otcem, který později odešel do důchodu. Jeho práci proto převzal mladší bratr Jens Jensena. Ve stájích je umístěno 605 krav, z toho 550 kusů je dojeno na dojicích robotech. I Jens Jensen přitom potvrdil, že produkce mléka se po přechodu na robotické dojení zvýšila.

O zkušenosti s roboty Lely se podělil i dánský chovatel Jens Jensen. Pracuje na farmě svého bratra, který hospodaří na 950 ha zemědělské půdy.
O zkušenosti s roboty Lely se podělil i dánský chovatel Jens Jensen. Pracuje na farmě svého bratra, který hospodaří na 950 ha zemědělské půdy.

V zadní části Jensenovy stáje je skladováno krmivo, její další části slouží zasušeným krávám a vysokobřezím jalovicím. Na farmě se též nachází stáj pro telata. Nejmladší jalovice jsou ustájeny na samostatné farmě. Roční průměr na jednu dojnici činí 13 500 kg energeticky korigovaného mléka (ECM).

Dojnice jsou na farmě rozděleny do pěti skupin. Cílem této kategorizace je další optimalizace fungování farmy, jejího vybavení a zvyšování produkce mléka. Na farmě se střídá šest lidí, pracovat se začíná o půl šesté ráno a veškeré pracovní činnosti jsou zde přesně rozvrženy. Robot navíc zasílá na chovatelův mobilní telefon nejrůznější upozornění. Na farmě mají také vlastní systém lokalizování krav. Každá kráva je vybavena lokátorem, díky kterému chovatel přesně ví, kde se nachází. Má tak usnadněno doprovázení krav do robota nebo lokalizování nemocných kusů a neztrácí čas hledáním daného zvířete. Díky speciálnímu systému umí dojicí roboti dohlížet i na kvalitu mléka – na jeho barvu, konduktivitu i průtok. Systém Lely MQC-C může dokonce on-line kontrolovat počet somatických buněk v jednotlivých čtvrtích vemene.

Robot podává dojnicím dva druhy krmiv: granule a koncentrát s bílkovinami. Granule jsou skladovány ve dvou silech. V dalším sile je uskladněn drcený ječmen, který po rozdrcení putuje také do robotu. Krmnou dávku tak lze individuálně přizpůsobit potřebám jednotlivých krav.

Vedle dojicích robotů je na farmě provozován i přihrnovač krmiva Lely Juno.

Anna Kleinová ze ZOD se sídlem v Němčicích

Robotickou farmu spustili v roce 2021 i v Zemědělsko – obchodním družstvu se sídlem v Němčicích (dále jen ZOD). Dění na farmě přiblížili zootechnička Anna Kleinová s obchodním konzultantem Jaroslavem Novákem ze společnosti AGRO-partner, která na farmu dodala stájové technologie.

Zprava: Anna Kleinová ze ZOD se sídlem v Němčicích  a Jaroslav Novák ze společnosti AGRO-partner.
Zprava: Anna Kleinová ze ZOD se sídlem v Němčicích a Jaroslav Novák ze společnosti AGRO-partner.

ZOD hospodaří na 1 900 ha zemědělské půdy. Zabývá se rovněž chovem prasat a skotu. Podnik zaměstnává 35 lidí. V minulém roce spustil robotickou farmu Chvalovice, kde dojení zajišťují čtyři roboti Lely Astronaut. Stáj na farmě je ventilovaná, disponuje automatickými bočními plachtami a širokou štěrbinou, stáj má navíc prosvětlené štíty. Uvnitř je tak nadstandardní světelný režim. Zvířata spokojeně odpočívají na matracích. Vybudováno bylo také kompletní kejdové hospodářství. Vedle dojicích robotů (umístěné na kraji stáje) jsou zde provozovány i drbadla Lely Luna, přihrnovač krmiva Lely Juno a mléčnice o kapacitě 12 000 litrů.

Ve stáji pracují dva zaměstnanci v režimu krátký a dlouhý týden a na ranní a odpolední směny. Večer ve stáji není nikdo. Pokud se vyskytne nějaký problém, robot zašle zootechničce upozornění na mobil. Problém se buď vyřeší vzdáleně, nebo je kontaktován servis společnosti AGRO-partner. Stáj umožňuje plnohodnotnou separaci krav. Každý kus disponuje krčním obojkem, který zaznamenává jeho aktivitu. Naměřená data jsou k dispozici v manažerském systému Lely Horizon, kde s nimi lze dále pracovat a včas reagovat na jakékoli zjištěné výkyvy (v aktivitě, zdraví apod.). Zootechnička se může k manažerskému systému kdykoli vzdáleně připojit přes aplikaci v mobilním telefonu.

Lely Horizon je nový manažerský systém, se kterým nyní Lely přichází na všechny farmy, které provozují její dojicí roboty. Anně Kleinové se systém líbí. Lely Horizon dokáže mimo jiné „pracovat s budoucností“, tedy napovídat chovatelům, co dělat v dalším kroku. Horizon předkládá doporučení přímo uzpůsobená pro konkrétní krávu a farmu. Prostřednictvím této platformy lze plánovat každodenní pravidelné zootechnické úkony logicky a efektivně, využívat informace ve správnou dobu na správném místě. Systém nabízí i možnost propojení s externími dodavateli jiných systémů. Digitální ekosystém je založen na datech o chování zvířat a usnadňuje chovateli orientaci v běžných denních rutinách: Může vybírat z celé řady funkcí, například identifikovat krávy, které je potřeba doprovodit v rámci učení, nebo zobrazovat blížící se telení, potřebu zdravotního ošetření, očekávané zaprahnutí či směrování zvířat, identifikaci říje, potřebu inseminace, případně jiné zdravotní úkoly a další. V Horizonu lze s ohledem na požadavky farmáře plánovat také pracovní směny a ke každé přiřadit úkol nebo člověka. Horizon také předchází neúspěšným dojením. Analyzuje důvod případného neúspěšného dojení a nabízí doporučení, jak tomu v budoucnu předcházet. Horizon dokonce zkoumá profil průtoku mléka jednotlivých krav na úrovni čtvrtí.

Anna Kleinová rovněž uvedla, že se v ZOD po přechodu na robotické dojení zlepšila produkce mléka, nárůst užitkovosti vzrostl o 30 %. Zatímco dříve činila užitkovost 29 kg na krávu, nyní je to 33 kg.

Přednáška Ricka Van Heesche na konferenci MLÉKO 2025

Přednáška Jense Jensena na konferenci MLÉKO 2025

Přednášky Anny Klienové na konferenci MLÉKO 2025